aktualita
Putovní výstava poprvé v Praze
První zastavení putovní výstavy ANLET k 70. výročí operace Anthropoid se v Praze uskuteční již 12. ledna 2012.
Po Brandýse nad Labem a Nehvizdech bude od 12. do 29. ledna výstava návštěvníkům k dispozici díky Městské části Praha 6 v základní škole Dědina, Žukovského 6/580, Praha 6 – Liboc. Otevřeno pro veřejnost je od úterý do pátku od 14 do 19 hodin, v sobotu a v neděli od 14 do 18 hodin. Dopoledne bude výstava k dispozici žákům základních škol v Praze 6. Vstup na výstavu je zdarma.
Na sídliště Dědina je možné se dostat autobusy MHD č. 206, 218 (oba z Dejvické), 108 (z Bílé Hory), 179 (z Nových Butovic).
Po pražském zastavení výstava poputuje do Písku, Opavy a dalších měst. V Praze bude opět k dispozici od 27. května do podzimních měsíců v Libeňském zámku v Praze 8, doplněná o další údaje vztahující se k pomoci parašutistům občany Prahy 8, kde se atentát uskutečnil, a kde také stojí od roku 2009 Památník operace Anthropoid.
K výstavě byla vydána publikace, která shrnuje nejdůležitější události vedoucí k uskutečnění atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Publikaci je možné si objednat prostřednictvím e-shopu na těchto stránkách nebo e-mailem na adrese Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .
Podrobné informace o výstavě i o doprovodných akcích, které jsou již vyhlášeny nebo jsou připravovány, je možné zjistit na webových stránkách www.nekomuzivot-nekomusmrt.cz. Zde jsou také kontakty a informace pro vystavovatele. V současné době zvažuje ANLET výrobu další kopie výstavy, aby umožnil co největšímu počtu občanů ji zhlédnout. Případní zájemci o zapůjčení výstavy získají další informace také na webových stránkách určených výstavě nebo o ně mohou požádat e-mailem na adrese Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .
Jindra Svitáková
Projekty
Projekt Někomu život, někomu smrt
Projekty
Právě jsme vydali!
Publikace 70. výročí operace Anthropoid je zpracována na motivy knih Jaroslava Čvančary Někomu život, někomu smrt a Heydrich a popisuje nejdůležitější události a motivace, které vedly k atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Především se věnuje úloze domácího odboje a osobnostem, bez jejichž obětavé pomoci a nakonec i životní oběti by tento nejvýznamnější odbojový čin v Evropě v období 2. světové války nebyl uskutečnitelný. Publikace je součástí komplexního projektu ANLET k 70. výročí operace Anthropoid, který zahrnuje především putovní výstavu, dále literární soutěž a další aktivity, které budeme realizovat v příštích měsících. Zpracovala ji Jindra Svitáková za odborné pomoci historika Jaroslava Čvančary.
Je zajímavou pomůckou, která pomůže orientovat se ve významné etapě české historie, vhodná pro učitele ZŠ i pro studenty. K publikaci budou během příštích týdnů vydány pracovní listy pro žáky a metodické listy pro učitele. Projekt je realizován za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Publikaci si můžete objednat v našem e-shopu nebo po dohodě na tel. č. 233 931 364 zakoupit v kanceláři ANLET v Praze 6, ul. Generála Píky 26 za jedinečnou cenu 100 Kč.
Nabízíme vám k zapůjčení novou putovní výstavu, jejíž slavnostní zahájení proběhne 24. listopadu 2011. Výstava pod názvem Někomu život, někomu smrt, je součástí komplexního vzdělávacího projektu k 70. výročí operace Anthropoid.Projekty
Vyhlášení literární soutěže
Asociace nositelů legionářských tradic, o.s., vyhlašuje literární soutěž
Pomníky s příběhem
Dopište příběh hrdiny, který zahynul v průběhu druhé světové války. Hrdina nemusel být právě generálem či významným funkcionářem – často to byli obyčejní lidé, kteří pomohli potřebným, pracovali pro odboj a za svou aktivitu zaplatili cenou nejvyšší – svým životem.
Prakticky v každé obci najdete někoho, kdo zahynul v období 2. světové války pro svobodu své vlasti.
Hledejte, ptejte se, poznejte jeho osudy a dopište jeho životní příběh.
Jak by žil, kdyby nepadl?
Jak by se odvíjely jeho životní osudy po válce?
Kým by dnes byl?
Pošlete nám svůj příběh do 31. března 2012.
Literární soutěž bude vyhodnocena v průběhu dubna a v květnu budou vyhodnocení účastníci pozváni na slavnostní vyhlášení výsledků.
Vítězné příběhy bude nejen oceněny, ale také je zveřejníme v časopise Historický kaleidoskop a na webových stránkách www.anlet.cz a www.historickykaleidoskop.cz
TĚŠÍME SE NA VAŠE PŘÍBĚHY
Osobnosti
Zemřel plk. ing. Jan Horal
Plk. Ing. Jan Horal byl mezi válečnými veterány znám svou obrovskou podporou těm, kteří obětovali pro svou vlast to nejcennější, zdraví, svobodu i životy.
Pocházel z rodiny legionáře a lékaře a jak říkal, doma měl velice tvrdý režim, proto byl zvyklý na disciplínu. Jako dítě chodil do Sokola a ve třinácti letech přešel do Masarykovy letecké ligy. Po okupaci Československa utekl jižní cestou do Francie, kde vstoupil do Cizinecké legie a poté nastoupil do tvořící se čs. zahraniční jednotky ve Francii. Prošel se západními spojenci zpět až do osvobozené vlasti, ač byl v průběhu války těžce zraněn.
Jak jednou řekl, mezi léty 1945-1948 prožil nejkrásnější dobu svého života. Začal studovat strojní inženýrství na Karlově univerzitě, avšak ihned po převzetí moci komunisty v roce 1948 se rozhodl pro emigraci. Usadil se ve Švédsku, kde se díky svým zlepšovacím návrhům v oboru strojírenství postupně vypracoval a začal sám úspěšně podnikat.
Po změně režimu v r. 1989 byl svými přáteli osloven, aby pomohl jednomu podnikatelskému záměru v Československu. Nakonec se z technika, inženýra, specialisty stal „hoteliér“ – až do svého náhlého skonu řídil hotely DUO v Praze a Růže v Českém Krumlově. Plk. Jan Horal byl nositelem Řádu čestné legie, Válečného kříže 1939-
Z rozhovoru, který vyšel v Historickém kaleidoskopu v roce 2007, vybíráme:
Co je podle vás štěstí?
„Jestliže se někdo narodí hezký, zdravý, inteligentní, to je otázka štěstí. Právě tak se může člověk narodit jako invalida.“
Čeho by si měli nejvíce mladí vážit?
Vzdělání a poctivosti. Jen velice výjimečně se podaří nepoctivostí dosáhnout trvalého úspěchu a štěstí.
Kdo je pro vás největší český hrdina?
Já nepovažuji hrdiny za něco speciálního, protože lidé většinou nevědí, do čeho se vrhají. Největšími hrdiny byli lidé, kteří odporovali, například Milada Horáková, nebo lidé, kteří odporovali nacistům, a samozřejmě naši parašutisté. Pro mě byl správným hrdinou generál Šiška, který měl ruce a nohy strašně poškozené mrazem, když přežil v lednu 6 dní v gumovém člunu v Severním moři. Na berlích, polomrtvého ho Němci z Holandska, kde se zřítil se svým letadlem, odvezli na Pankrác a odsoudili k smrti. Jeho poprava byla však posunuta na konec války, jelikož Winston Churchill prohlásil, že když Němci popraví vojáka nosícího anglickou uniformu, která ho dělá automaticky britským subjektem, tak Britové za každého popraví dva německé zajaté vysoké důstojníky.
Hrdinkou je pro mne matka, která ví, že pokračování těhotenství pro ni může znamenat smrt. Navzdory této diagnóze nepřeruší své těhotenství. Hrdinství je bohužel často zneužité slovo. Mnohem důležitější je být humánním a poctivým člověkem.
A takový plk. Jan Horal opravdu byl.
Čest jeho památce.
Jindra Svitáková
Více článků...
Strana 1 z 5
«ZačátekPředchozí12345DalšíKonec»
