Projekty

Vyhlášení literární soutěže

Asociace nositelů legionářských tradic, o.s., vyhlašuje literární soutěž

Pomníky s příběhem

Dopište příběh hrdiny, který zahynul v průběhu druhé světové války. Hrdina nemusel být právě generálem či významným funkcionářem – často to byli obyčejní lidé, kteří pomohli potřebným, pracovali pro odboj a za svou aktivitu zaplatili cenou nejvyšší – svým životem.

Prakticky v každé obci najdete někoho, kdo zahynul v období 2. světové války pro svobodu své vlasti.

Hledejte, ptejte se, poznejte jeho osudy a dopište jeho životní příběh.

Jak by žil, kdyby nepadl?
Jak by se odvíjely jeho životní osudy po válce?
Kým by dnes byl?

Pošlete nám svůj příběh do 31. března 2012.

Literární soutěž bude vyhodnocena v průběhu dubna a v květnu budou vyhodnocení účastníci pozváni na slavnostní vyhlášení výsledků.

Vítězné příběhy bude nejen oceněny, ale také je zveřejníme v časopise Historický kaleidoskop a na webových stránkách www.anlet.cz a www.historickykaleidoskop.cz

 TĚŠÍME SE NA VAŠE PŘÍBĚHY

Osobnosti

Zemřel plk. ing. Jan Horal

Plk. Ing. Jan Horal byl mezi válečnými veterány znám svou obrovskou podporou těm, kteří obětovali pro svou vlast to nejcennější, zdraví, svobodu i životy.
Pocházel z rodiny legionáře a lékaře a jak říkal, doma měl velice tvrdý režim, proto byl zvyklý na disciplínu. Jako dítě chodil do Sokola a ve třinácti letech přešel do Masarykovy letecké ligy. Po okupaci Československa utekl jižní cestou do Francie, kde vstoupil do Cizinecké legie a poté nastoupil do tvořící se čs. zahraniční jednotky ve Francii. Prošel se západními spojenci zpět až do osvobozené vlasti, ač byl v průběhu války těžce zraněn.
Jak jednou řekl, mezi léty 1945-1948 prožil nejkrásnější dobu svého života. Začal studovat strojní inženýrství na Karlově univerzitě, avšak ihned po převzetí moci komunisty v roce 1948 se rozhodl pro emigraci. Usadil se ve Švédsku, kde se díky svým zlepšovacím návrhům v oboru strojírenství postupně vypracoval a začal sám úspěšně podnikat.
Po změně režimu v r. 1989 byl svými přáteli osloven, aby pomohl jednomu podnikatelskému záměru v Československu. Nakonec se z technika, inženýra, specialisty stal „hoteliér“ – až do svého náhlého skonu řídil hotely DUO v Praze a Růže v Českém Krumlově. Plk. Jan Horal byl nositelem Řádu čestné legie, Válečného kříže 1939-1945 a Čs. medaile Za chrabrost. V roce 2010 mu Asociace nositelů legionářských tradic udělila Cenu Český patriot 2010.

Z rozhovoru, který vyšel v Historickém kaleidoskopu v roce 2007, vybíráme:

Co je podle vás štěstí?
„Jestliže se někdo narodí hezký, zdravý, inteligentní, to je otázka štěstí. Právě tak se může člověk narodit jako invalida.“

Čeho by si měli nejvíce mladí vážit?
Vzdělání a poctivosti. Jen velice výjimečně se podaří nepoctivostí dosáhnout trvalého úspěchu a štěstí.

Kdo je pro vás největší český hrdina?
Já nepovažuji hrdiny za něco speciálního, protože lidé většinou nevědí, do čeho se vrhají. Největšími hrdiny byli lidé, kteří odporovali, například Milada Horáková, nebo lidé, kteří odporovali nacistům, a samozřejmě naši parašutisté. Pro mě byl správným hrdinou generál Šiška, který měl ruce a nohy strašně poškozené mrazem, když přežil v lednu 6 dní v gumovém člunu v Severním moři. Na berlích, polomrtvého ho Němci z Holandska, kde se zřítil se svým letadlem, odvezli na Pankrác a odsoudili k smrti. Jeho poprava byla však posunuta na konec války, jelikož Winston Churchill prohlásil, že když Němci popraví vojáka nosícího anglickou uniformu, která ho dělá automaticky britským subjektem, tak Britové za každého popraví dva německé zajaté vysoké důstojníky.
Hrdinkou je pro mne matka, která ví, že  pokračování těhotenství pro ni může znamenat smrt. Navzdory této diagnóze nepřeruší své těhotenství. Hrdinství je bohužel často zneužité slovo. Mnohem důležitější je být humánním a poctivým člověkem.  

A takový plk. Jan Horal opravdu byl.

Čest jeho památce.

Jindra Svitáková 

 

 

Akce

Vzplálo 294 svící obětem heydrichiády

V neděli 30. října 2011 sloužil zádušní mši pražský arcibiskup Dominik Duka v katedrále svatého Víta na Pražském hradě za 294 československých vlastenců zavražděných v koncentračním táboře Mauthausenu. 

Setkali se zde tři generace pozůstalých i zástupci církví, válečných veteránů, Sokola a Junáka, aby se poklonili památce spolupracovníků členů výsadků Anthropoid, Silver A a Out Distance, bez jejichž pomoci by nemohl být úspěšně proveden 27. května 1942 atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Jeden z organizátorů této akce Vojtěch Šustek řekl: "Všichni víme, že Němci povraždili desetitisíce Čechoslováků. Možná o něco více jak polovina z nich byla zavražděna pro své židovské vyznání nebo židovský původ. Ovšem těch 294 mauthausenských spolu s tisíci dalších jsou nikoliv pouze oběťmi, ale výjimečně statečnými lidmi, kteří se programově a dobrovolně postavili proti nacistické zvrhlosti. Obětovali pak nejen vlastní životy, ale dokonce i životy svých dětí".

Zpravodajství ČT-24 >>>

 

Akce

Příslušníci SOS mají svou pamětní desku

V den státního svátku 28. října se v severočeské obci Tisá sešlo několik desítek lidí, aby si společně připomněli nejen vznik samostatného Československa, ale rovněž aby uctili památku příslušníků Stráže obrany státu, kteří se před 73 lety, dne 22. září 1938, v Tisé úspěšně utkali se sudetoněmeckým freikorpsem.

V pátek 28. října se již od brzkého odpoledne začali v blízkosti místního kostela scházet nejen příslušníci 151. pěší roty Aktivních záloh Armády České republiky pod velením pana kpt. Jindřicha Černého a členové klubu policejní historie Četnická pátrací stanice pod vedením pana kpt. Radka Galaše, ale krásného slunného odpoledne využila k návštěvě malebné obce ve stínu Tiských stěn i přibližně padesátka návštěvníků.

Když krátce před druhou hodinou dorazili i čestní hosté pan plk. Danyluk, velitel Územního odboru PČR v Ústí nad Labem, pan npor. Štrych, velitel Obvodního oddělení PČR v Libouchci a pplk. Schwarzbach z Krajského vojenského velitelství AČR v Ústí nad Labem, mohla celá ceremonie začít. Za přítomnosti asi dvaceti aktivních záložáků a policistů v uniformách Stráže obrany státu zahájil celou slavnost starosta obce Tisá pan Ing. Jiří Jandásek, jenž ve svém proslovu vyzdvihl nejen důležitost tehdejšího četnictva a finanční stráže, ale zároveň ocenil práci a přínos současné policie, která je v dnešní době veřejností často dehonestována.

Akce

MAUTHAUSEN

V den 69. výročí popravy českých vlastenců 24. 10. 2011 se konal pietní akt v koncentračním táboře v rakouském Mauthausenu, kde byli popraveni čeští vlastenci, kteří napomáhali parašutistům v době hydrichiády v letech 1941 a 1942.

Byli to zejména příbuzní parašutistů a rodiny, které je ukrývaly, zásobovaly potravinami, pomáhaly jim s vědomím následků, které je mohou postihnout. Bez tohoto domácího odboje by Josef Gabčík s Janem Kubišem nedokázali svůj bojový úkol splnit.

Atentát byl naprosto zásadním činem, od kterého vede přímá linka k oduznání Mnichovské dohody.

Děkujeme organizátorům, kteří na tuto událost nenechali zapomenout - Jaroslav Čvančara, Vojtěch Šustek a Vlastislav Janík, kteří byli i iniciátoři výstavby památníku letos v lednu v Praze v na nádvoří Národního památníku hrdinů heydrichiády při českém pravoslavném katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze 2, více >ZDE<

 Zpravodajství ČT- 24 >>>